Centrální banky minulý rok nakupovaly zlato ve velkém. V kovu mají 13 % devizových rezerv

Redakce IBIS InGold

09. 03. 2022

Začínající i pokročilé investory do zlata jistě zajímá, co se stalo s cenou zlata v roce 2021 a jak se vlivem základů, které cennému kovu loňský rok položil, bude vyvíjet cena v letošním roce. Za růsty i poklesy ceny zlata stálo v minulém roce, jak už to bývá hned několik důležitých faktorů. Byly to především obavy z rekordní inflace a růst zadlužení.

Významný vliv ale měly i nákupy zlata centrálními bankami, které již několik let rozšiřují své zlaté rezervy. Dá se předpokládat, že předpovídají finanční krizi a s pomocí univerzální měny a uchovatele hodnoty se před ní chtějí ubránit. Jejich čisté nákupy činily v loňském roce 13,7 milionů trojských uncí, což odpovídá přibližně 426 tunám. Oproti tomu v roce 2020 nakoupily jen 9 milionů trojských uncí. Loni tedy své nákupy výrazně posílily.

Centrální banky nakoupily přibližně 70 % pořízeného zlata v první polovině roku. V posledním kvartálu se nákupy snížily a jejich objem byl nejnižší od roku 2010. Vzhledem k vyhroceným geopolitickým podmínkám očekává MKS Pamp Group opětovné navýšení nákupů ze strany centrálních bank a první čtvrtletí letošního roku ukáže, zda banky zlato využívají primárně jako obranu proti inflaci.

 

Silné nákupy ze strany Indie a Thajska. Svůj rekord překonala Brazílie

Mezi výrazné nákupčí patřila Indie, Thajsko nebo třeba Brazílie. První jmenovaná země své zlaté rezervy rozšířila přibližně o 78 tun zlata, což představuje největší nárůst od roku 2009. Ještě větším kupcem ale bylo Thajsko, které loni nakoupilo 90 tun žlutého kovu a jeho zásoby zlata vzrostly o 60 %. Vedle toho poprvé od listopadu 2012 výrazněji rozšířila své rezervy také Brazílie, a to o 62,5 tuny. Podobně své rezervy rozšířilo také Maďarsko, o polovinu méně zlata nakoupil Uzbekistán a o 15 tun rozšířil své rezervy také Kazachstán, výrazněji nakupoval také Singapur a Irsko rozšířilo své zásoby poprvé od roku 2008.

 

Banky minulý rok také prodávaly

Rok 2021 se kromě nákupů nesl také ve znamení prodejů. Větší série prodejů nastala, když šest bank snížilo své zlaté rezervy. Filipíny se zbavily 9 % svých rezerv a Venezuela, zmítaná finanční krizí, prodala přibližně 87 tun žlutého kovu. Přidaly se také Kyrgyzská republika, Srí Lanka, Německo a Spojené Arabské emiráty. Jejich prodeje však byly výrazně nižší než nákupy zemí uvedených výše. Podle MKS Pamp Group se pravděpodobně tyto zlaté rezervy přeměnily do zlatých mincí, které budou v následujících měsících emitovány a de facto tak budou zlaté rezervy prodány občanům ve formě pamětních mincí.

Centrální banky na konci roku 2021 držely 35,5 tisíc tun zlata, což je přibližně 13 % jejich celkových devizových rezerv.

V nejisté době se investoři (a to jak státní, tak i soukromí) uchylují ke konzervativnějším aktivům. Pokud se chcete ubránit inflaci a ekonomické krizi, investovat do zlata můžete začít klidně i s menšími pravidelnými částkami.