Past na medvěda se blýská

Ing. Filip Horáček, Ph.D., obchodní ředitel IBIS InGold®, a. s.

04. 01. 2019

Až medvědí trh udeří na akciové portfolio, může být pozdě hledat alternativu. Jako obvykle je totiž lepší prevence, jak ukazuje zkušenost s nedávnou velkou recesí, kdy se cena zlata během tří let zdvojnásobila.

Cena zlata obvykle nekoreluje s vývojem akciových trhů, ale na říjnový propad nijak nereagovala?

Nedá se úplně říci, že by nereagovala. Zlato se před propadem pohybovalo pod hranicí 1200 dolarů za unci a po poklesu akcií se nad tuto hranici dostalo a atakovalo cenu 1250, ale je pravda, že odezva nebyla taková, jak mnozí očekávali. Je to dáno dvěma faktory. Ve Spojených státech vyrostly několikrát po sobě úrokové sazby, a to stlačilo cenu zlata dolů. Za druhé nebyl propad akcií ještě tak velký, aby na něj investoři museli reagovat. Myslím si, že ho stále jen považují za „zdravou“ korekci, která přichází poměrně pravidelně a jen otevírá dveře k dalšímu růstu.
 

I za Velké recese začala cena zlata významně růst až se zotavením akcií na jaře 2009?

Máte pravdu, ale neznamená to, že by zlato zpočátku nerostlo. Za první rok od vypuknutí krize se akcie propadly o cca 50 % a o stejnou hodnotu zlato posílilo. Následně ale zlato přešlo do něčeho, co můžeme nazvat maniovou fází aktiva. Na základě obav a zvýšené medializace problémů ekonomiky se do spekulací se zlatem postupně zapojovala i celosvětová laická veřejnost. Poptávka po zlatě začala dramaticky růst. Zatímco před krizí, v roce 2007, stála unce zlata 600 dolarů, tak na vrcholu, v září 2011, už stála unce téměř 1900 dolarů.
 
Při pohledu na aktuální ekonomickou situaci najdeme spoustu paralel s předkrizovým obdobím – rekordně nízká nezaměstnanost, vysoká výkonnost ekonomiky a současně četné indexy očekávání poukazují na blížící se pokles ekonomiky. Ale je tu jeden velký rozdíl, ekonomiky jsou mnohem více zadlužené. Dříve byly obvyklé vyrovnané státní rozpočty, dnes je normální plánovat deficit. Paralel je mnoho, pouze problémy se zvětšily.
 

Nestává se cena zlata až příliš závislá na poptávce asijských bohatnoucích populací po zlatých špercích, zejména Indie?

Vývoj poptávky souvisí s geoekonomickým vývojem ve světě. Vidíme nově nastupující ekonomiky jako Čína a Indie a upadající tradiční ekonomiky, kterým dochází dech. Potenciál zlata na východě je samozřejmě dán nejen rostoucí kupní silou, ale také tradicí tohoto trhu investovat do zlata a s rostoucí kupní silou se logicky na těchto trzích zvyšuje i poptávka. Máte pravdu, že šperkařský průmysl je hlavní spotřebitel. Z loňské spotřeby zlata ve výši 4100 t, odteklo 52 % do šperkařského odvětví, 8 % do jiné průmyslové spotřeby, kde hrály hlavní roli zejména IT technologie, a zbytek se spotřeboval do zlata investičního.
 
Na trhu zlata dochází k zajímavému paradoxu. Centrální banky jednotlivých zemí navyšují množství zlata ve svých rezervách a na trzích bude docházet ke snížení dodávek vytěženého zlata, jak zaznělo z úst představitelů největších těžařských firem světa. V současnosti kulminuje těžené množství okolo dlouhodobého maxima a v dalších letech se z důvodu obtížnosti výroby, kdy množství vytěžené zeminy na jednu unci vzrostlo za čtyřicet let čtyřnásobně, a nedostatku nových nalezišť zlata očekává pokles těžby. To vše jsou mechanismy, které by měly tlačit cenu zlata nahoru, ne z pohledu očekávání krize nebo nejistoty na finančním trhu, ale jednoduše proto, že zásoby zlata jsou omezené a těžba je technologicky náročnější.
 

Je už známá nějaká relativně dostupná technologie těžby zlata, která nepoužívá kyanidové loužení?

Stále častěji se používá thiomočovina, která je přívětivější k přírodě a nahrazuje právě kyanid. V současnosti však už ani využití kyanidu není tak drastické, jak tomu bylo v minulosti. S kyanidem se pracuje daleko efektivněji, takže jeho množství použité při loužení je malé a tím k životnímu prostředí šetrnější.
 

Motivace vašich klientů je spíše – řekněme tradiční, anebo zaznívá obava, že se zhroutí trhy nebo dokonce fiat měny?

Motivace klientů jsou samozřejmě různé. Počínaje klasickou motivací držení zlata jako uchovatele hodnoty, přes stabilizační složku portfolia, až po spekulativní nákup v očekávání nárůstu v sestupné fázi ekonomického cyklu. Myslím, že tyto tři motivy jsou asi ty hlavní.
 
Držení zlata jako uchovatele hodnoty a zajímavou rezervu pro další generace volí zejména starší lidé. Za svého života zažili válku, znárodnění, měnovou reformu, a pokud se ohlédnou, vidí, že zlato v těchto klíčových okamžicích zareagovalo jako bezpečný přístav, který dokázal ochránit své majitele. Jinými slovy jde o lidi, kteří čerpají z vlastní zkušenosti a není třeba jim nic moc vysvětlovat, stačí, pokud si sami zavzpomínají. A ty příhody jsou mnohdy zajímavé.
 
Druhou skupinou jsou investoři vnímající zlato jako stabilizační složku portfolia. V období velkých ekonomických šoků se zlato začíná chovat inverzně vůči tradičním akciovým titulům. Může velmi dobře posloužit jako stabilizační složka portfolia a vyhladit propady dynamické složky portfolia. Stále více investorů si začíná uvědomovat tuto funkci zlata.
 
Pak je tu třetí skupina, která vnímá současnou fázi ekonomiky jako vrchol cyklu, po kterém dojde k logickému poklesu, který se může překlopit do krize. Tato skupina pak očekává sklízení zisků a odprodej zlata.
 
Myslím si ale, že většina klientů není vyhraněna pouze k jedné z těchto funkcionalit, vnímají je spíše jako určitý komplex. Od zlata očekávají uchování hodnoty, pokud dojde ke krizi, a když zlato posílí, tak se jej pokusí ve vhodný čas odprodat.
 
Co je však zajímavé, začíná se tvořit jakási čtvrtá skupina klientů, kteří vnímají zlato jako pojistku hypotéky. Lidé vnímají nárůst úrokových sazeb a očekávané navýšení měsíční splátky hypotéky po změně fixace. Pokud bude i nadále pokračovat růst úrokových sazeb ČNB, může dojít k tomu, že hypotéky budou opět poskytovány se sazbou pět a více procent jako před deseti lety. Pak samozřejmě dojde k tomu, že domácnosti, které splácejí v současnosti hypotéku se sazbou na úrovni dvou procent, mohou mít velké problémy. Pokud by však v té době vzrostla cena zlata, mohou jej odprodat, umořit část hypotéky, a tím při změně fixace zásadně snížit splátky. Vím, že to může znít jako mnoho kdyby, ale při minulé krizi po roce 2008 cena zlata vylétla na téměř 2,5násobek, a podobný scénář se přímo nabízel. Pouze hypotéky nenabízely takové možnosti mimořádných splátek jako v současnosti. Takže teď by to mohlo jít ještě snadněji.
 

Klasickým problémem je uschování fyzického zlata. Co svým klientům doporučujete?

Doporučujeme zlato vždy ve fyzické podobě a ideálně je mít ve vlastních rukou. Pokud je má klient uskladněné mimo svou osobní kontrolu, vždy dochází k určité míře rizika, že manipulace s vlastním majetkem může být více či méně, nečekaně, omezena.
 
Zlato je nakupováno také pro případ krize, kdy může dojít k různým událostem, třeba i krachu banky. Pokud tam má klient zlato uloženo, může mít po nějakou dobu problém dostat se do své bezpečnostní schránky atd. Je samozřejmě spousta lidí, kteří preferují nemít zlato uskladněné doma, v obavě před krádeží. I naše společnost nabízí klientům uskladnění zlata, pokud jej nakupují pomocí pravidelného nákupu. Jedná se však o službu, kterou jsme zavedli až na základě poptávky a vnímáme ji jako doplněk komplexního servisu, který klientům zajišťujeme. Dokonce je to tak, že v současnosti garantujeme klientům, kteří si sjednají pravidelné spoření do zlata, tzv. iiplan, uložení zlata do konce trvání smlouvy iiplan zdarma. Filozoficky však vnímáme, že je ideální mít zlato pod vlastní úplnou kontrolou.
 

A co volí nejčastěji vaši klienti?

Naši klienti se dělí zhruba na poloviny. Movitější klienti mají doma často trezor a nechávají si zlato zasílat domů. Tato skupina je často také opatrnější, a chce mít zlato pod svojí kontrolou. Naopak většina retailových klientů trezor nemá a ráda využívá skladování u nás. Zlato jim na vyžádání zašleme.
 

Jak klienti realizují zpětný výkup cenných kovů?

Odkup máme vyřešený velmi dobře. Díky velkoobchodnímu zastoupení rafinerie PAMP jsme připraveni kdykoli vykoupit prodané zboží zpět, bez ohledu na aktuální cenu zlata. Klienti mají zpětný výkup garantován přímo ve smlouvě, takže se nemusejí, na rozdíl od zbytku trhu, obávat, že až cena zlata povyroste, nebudou mít kde zboží odprodat. Technicky probíhá výkup dvojím způsobem. Pokud má klient zboží ve svém držení, jsou mu po doručení slitků či mincí k nám a po kontrole nepoškozenosti a ověření pravosti pomocí technologie VERISCAN odeslány prostředky na jeho bankovní účet. Jestliže má klient zboží uskladněno u nás, pošle nám pouze vyplněný formulář s ověřeným podpisem a následně jsou odeslány prostředky.
 

Proč by si měl klient nakoupit zlato právě u vás?

Každý klient řeší tři klasické otázky – jestli je zlato pravé a můžete to nějak prokázat, zda má u vás zajištěné skladování a zda mu vyřešíte výkup. Garantujeme prvodržitelství, každý slitek jde přímo z výrobního pásu rafinerie ke klientovi, který je jeho prvním majitelem. Zboží je ověřeno metodou VERISCAN, což je nejmodernější technologie umožňující ověřit pravost slitku či mince nedestruktivní metodou. Případné skladování má klient zdarma formou veřejného příslibu a výkup je garantovaný nejen v obchodních podmínkách, ale také přímo v kupní smlouvě. Tuto kombinaci nenabízí nikdo jiný na trhu.
 

No a pochopitelně další otázkou je odkupní cena.

Rozdíl mezi prodejní a výkupní cenou zlata není pevně stanovené procento, ale procento se mění s velikostí slitku. To není politika IBIS InGold, ale jedná se o princip fungování celého obchodu se zlatem. Čím je slitek větší, tím je procentuální rozdíl menší. Pokud započteme veškeré klientovi připisované bonusy, dostáváme se u výkupních cen z pravidelného spoření na jednu z nejvyšších výkupních cen na trhu.